Vlajka CSFlag EN
logo CDV

ŘÍZENÍ POD VLIVEM ALKOHOLU A DROG

Velmi nebezpečnými jsou řidiči, kteří usedají za volant po požití alkoholu. Alkohol je považován za psychotropní látku, která mění chemickou rovnováhu mozku. To vede k negativní změně psychických funkcí a procesů. Alkohol nejvíce ovlivňuje zrakové vnímání a zrakovou paměť. Člověk se díky alkoholu cítí sebevědoměji, má sníženou sebekontrolu, zhoršenou koncentraci, zhoršenou motoriku, roste jeho odvaha a sebejistota, padají zábrany. Řidič má větší sklony k soutěžení a rizikovému předjíždění, přestává respektovat dopravní předpisy, chybně řadí rychlosti, plete se, zapomíná rozsvítit světla nebo se připoutat apod.

Řízení pod vlivem alkoholu

Alkohol v krvi řidiče již od 0,2 promile narušuje schopnost zrakového vnímání, koncentrace, postřehu, zrakové paměti, prostorového vnímání, rozeznávání zelené a červené barvy, sebekontroly, zhoršuje hloubkové a noční vidění, zužuje zorné pole, mění emoce. Vede k poruchám vnímání, rozhodování, hodnocení, reagování a psychomotoriky.

Řidič ovlivněný alkoholem má tendenci směřovat své vozidlo do strany (často doprava), zachovává nesprávný odstup mezi vozidly, má narušené vidění (především zúžené zorné pole), zpomalené reakce, hůře registruje dopravní značení a ostatní účastníky silničního provozu.

Alkohol zhoršuje výkon řidiče a jeho schopnost ovládat vozidlo již v malém množství, ačkoli si to jedinec většinou vůbec neuvědomuje. Z psychologického hlediska je nejrizikovější hladina alkoholu u motoristy v rozmezí 0,5 – 1,5 promile. Takový člověk má nižší míru sebekontroly, cítí sebejistotu, má sklon k soutěživosti, sebeprosazení, více riskuje.

Alkohol způsobuje dočasné změny a poruchy v psychické i výkonové oblasti. Mění osobnost celého člověka. Alkohol snižuje výkonnost všech smyslových orgánů, mění ostrost zraku, sluchu i barevného vidění. Zhoršuje se reakční pohotovost a jemná motorika. Pohyby takového řidiče jsou pomalejší, reakce na vnější podněty vůbec nenastanou nebo jsou často chybné. Dochází k poruchám rovnováhy. Zhoršuje se vnímání prostoru, rychlosti a vzdálenosti objektů. Snižuje se úroveň pozornosti, mentálních a myšlenkových schopností, paměti, zejména pak vštípivosti. Alkoholem ovlivněný řidič nepřesně odhaduje rychlost, vzdálenost, riskuje, přeceňuje své schopnosti, nekriticky hodnotí dopravní situace, není dostatečně soustředěný. Starší lidé jsou vůči účinkům alkoholu méně odolní.

Řidič má pod vlivem alkoholu nereálné aspirace, hazarduje, v chování projevuje neadekvátní sebedůvěru, zřetelněji se projevují jeho negativní vlastnosti, zejména sklon k agresi a nezodpovědnosti. Pokles výkonnosti trvá ještě nějakou dobu poté, co již není alkohol v krvi znatelný.

Lidé se liší v tom, jak na podání alkoholu reagují i v době, kdy jsou po požití alkoholu znovu schopni bezpečně usednout za volant. Obecně platí, že alkohol lépe odbourávají muži, osoby s vyšší tělesnou hmotností, sytí, ti, kteří se pohybují v chladném prostředí a mají v těle dostatek tekutin. Ve Švédsku byl proveden experiment u profesionálních řidičů, kteří jezdili bez nehod. Poté, co vypili dvě desetistupňová piva, jejich schopnost řídit se zhoršila o třetinu.

Situace v USA

Nejvíce dopravních nehod zaviněných alkoholem je v USA na Den díkůvzdání. Každý rok tam na silnicích zahyne v průměru 550 osob. Mezi Dnem díkůvzdání a Silvestrem pak při dopravních nehodách zemře v USA více než čtyři tisíce lidí. Asi patnáct procent řidičů, kteří jinak pod vlivem alkoholu neřídí, tuto zásadu v tomto časovém období poruší. U žen je přitom o třicet procent vyšší pravděpodobnost, že usednou za volant pod vlivem jedné až dvou sklenic alkoholického nápoje.

Dalším riskantním obdobím jsou v USA jarní prázdniny, kdy na šestitýdenní období odjíždí jeden a půl milionu vysokoškoláků za zábavou a odpočinkem, zpravidla k moři či do lyžařských středisek. Přibližně pět set těchto studentů přijde každý rok o život díky dopravním nehodám zaviněným alkoholem a při dalších nehodách.

Řízení pod vlivem drog

Stejně riskantní je řízení pod vlivem drogy. Návykové látky jsou dnes snadno k dostání. Jejich požití před jízdou však může mít smrtelné následky. Některé drogy člověka ovlivňují i týdny po jejich posledním užití. Jednotlivé látky se liší v účincích na řidiče.

Tlumivé léky (různé léky na spaní, uklidnění nebo proti bolesti) u řidiče snižují hladinu bdělosti a prodlužují jeho reakční čas. Řidiči mohou jezdit pod vlivem sedativ, hypnotik, analgetik, anxiolytik a jiných medikamentů. Benzodiazepin snižuje výkon v oblasti prostorového vidění a udržení pozornosti. Předávkování se projevuje ospalostí, útlumem, poruchami hybnosti, zmateností, vyhasínají reflexy, může nastat až bezvědomí.

Marihuana a hašiš obsahují stejnou účinnou látku, THC. Tyto drogy prodlužují reakční čas a oslabují krátkodobou paměť. U řidiče zhoršují schopnost řídit motorové vozidlo minimálně na deset hodin po požití, někdy však i na několik dní či týdnů. V pokusech na trenažérech se prokázala zhoršená schopnost řídit až dvacet čtyři hodin po vykouření jedné cigarety marihuany. Řidič pod vlivem této látky působí ospalým dojmem, reaguje zpomaleně, je nepozorný, přehlíží dopravní značky, nerespektuje chodce na přechodech, mění neodůvodněně rychlost vozidla. Hrozí mu zvýšené riziko oslnění kvůli rozšíření zornic. Toxický efekt trvá minimálně dvě hodiny, mění se vnímání, cítění i myšlení, dochází ke ztrátě orientace, zejména v čase a místě.

Metamfetamin (pervitin) a amfetamin působí dvoufázově. Nejdříve řidiče aktivují, takže může řídit po dlouhé hodiny, aniž by se cítil unavený. Poté však nastává hluboký útlum, kdy může řidič snadno usnout nebo reagovat extrémně zpomaleně. Tyto látky jsou někdy zneužívány řidiči nákladních automobilů pro udržení bdělosti. Jejich dlouhodobé užívání však může způsobit poruchy myšlení, emotivity a rozhodování. Řidiči pod vlivem pervitinu často více hazardují a přeceňují své řidičské schopnosti. Ztrácejí smysl pro realitu, snáze jsou oslnění. Příliš vysoká dávka se projevuje zvýšenou aktivitou, podrážděností, nervozitou, případně úzkostí.

Opiáty (např. heroin) působí na řidiče tlumivě a prodlužují jeho reakční čas. Schopnost řídit je výrazně oslabena i v období odvykání. Tyto látky tlumí duševní aktivitu, zpomalují motoriku a zužují zornice. Řidič pak hůře vidí za šera, je euforický, má povznesenou náladu, zvýšený krevní tlak, zrychlený pulz, zvýšenou frekvenci dýchání.

LSD a jiné halucinogeny (např. lysohlávky) vyvolávají halucinace (poruchy vnímání), což je naprosto neslučitelné s řízením. Mohou řidiče negativně ovlivňovat i více než dvanáct hodin po požití. Vedou až k naprosté ztrátě pozornosti, koordinace, způsobují halucinace, později mohou způsobovat nebezpečné flashbacky. Uživatel může cítit třes, může se chovat dezorientovaně, mít potíže s mluvením, zvýšenou aktivitu, změny nálady a motorické koordinace.

Organická rozpouštědla (toluen a jiné) a těkavé látky jsou nejčastěji zneužívána v dětství a dospívání, protože jsou snadno dostupná a levná. Jejich účinek značně zhoršuje vnímání a myšlení. Poškození orgánů uživatele může být nenapravitelné. Tyto látky způsobují přeceňování vlastních schopností, poruchy koordinace, pozornosti, opožděné reakce, snění a ospalost. Vedou i k halucinacím, bolestem hlavy, zmatenosti, nevolnosti, samovolným pohybům. Mohou způsobit smrtelné problémy s dýcháním.

Vliv kokainu na řízení i doba jeho účinku jsou značně individuální. Tato droga zvyšuje sebedůvěru řidiče. Kokain působí dvoufázově. Ve fázi útlumu zvyšuje riziko usnutí za volantem a zpomaluje reakce. Ve fázi aktivace stimuluje aktivitu řidiče a zvyšuje jeho sebedůvěru. Takový řidič si pak všímá i naprosto nedůležitých podnětů, které zaregistruje, má vybičované smysly, avšak není schopen odlišit podstatné od nedůležitého. Řidič pod vlivem kokainu jede zpravidla rychle, má zhoršenou pozornost a rozšířené zornice, díky čemuž je velmi citlivý na oslnění.

Výkonnost řidiče také mohou snižovat rozličné medikamenty. Je vždy třeba sledovat upozornění na příbalovém letáku, případně se zeptat lékaře či lékárníka, zda lze při konzumaci medikamentu vykonávat činnosti spojené s vysokou mírou pozornosti, jako je právě řízení vozidla.

Řidič, který usedá za volant v nedostatečné fyzické či psychické kondici nikdy není bezpečným a dobrým řidičem. Alkohol či drogy při řízení markantně zvyšují riziko vzniku dopravní nehody. Řidič, u kterého byl zjištěn alkohol či drogy, bývá zpravidla vždy označen za viníka dopravní nehody. A to někdy i v případech, kdy je vina sporná nebo snad i na vině druhého účastníka. Řízení pod vlivem i malého množství alkoholu či drog se prostě nevyplácí.