Vlajka CSFlag EN
logo CDV

DOPRAVNÍ BEZPEČNOST A DOPRAVNÍ NEHODY

Dopravní bezpečnost

Dopravní bezpečnost můžeme definovat jako ochranu života, zdraví a majetku v provozu na pozemních komunikacích. Tradiční metodou jejího měření jsou dopravní nehody. Jejich sledování, srovnávání, klasifikace a rozbor jsou vyjádřeny statistickým rozborem dopravní nehodovosti. Tyto parametry jsou pak porovnávány.

Za negativní dopady dopravního provozu považujeme dopravní nehodovost, sociálně psychologické negativní jevy a ohrožování životního prostředí.

Nehodové riziko můžeme definovat jako počet nehod k počtu řidičských oprávnění nebo k počtu řidičů, případně k počtu ujetých kilometrů.

Dopravní nehoda

Dopravní nehodu definujeme jako událost v silničním provozu, při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby anebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla. Dopravní nehody můžeme rozdělit na havárie, srážky, jiné nehody, malé dopravní nehody a velké dopravní nehody. Havárie jsou dopravní nehody, kdy má na nehodě účast pouze jediné vozidlo. Srážky znamenají střet dvou a více účastníků silničního provozu. Jiné nehody jsou ty, které nelze zařadit jinam, např. nehody při vypadnutí či vyskakování z vozidla.

Dopravní nehodou se myslí pouze taková nehoda, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci, nicméně místo ležící mimo pozemní komunikaci není v zákoně definováno. Vyhláška č. 99/1989 Sb. znala pojem „místo ležící mimo silnici“ a odkazuje se na ni i současný výklad zákona, ale tento pojem je velmi nepřesný. Podmínkou pro vznik dopravní nehody je také škoda na zdraví či majetku a pohyb vozidla. Dopravní nehodou tak např. není srážka chodce a osoby jedoucí na in-line bruslích.

Dopravní nehody můžeme dělit na malé a velké. Malé dopravní nehody jsou ty, ke kterým nemáme povinnost volat policii. U těchto nehod je hmotná škoda na zúčastněných vozidlech malá, není způsobena škoda na majetku třetí osoby a účastníci se dohodnou, kdo nehodu zavinil. K velké dopravní nehodě policii volat musíme. Je to nehoda, kdy došlo ke zranění či usmrcení osoby, hmotná škoda přesahuje 100 000 Kč nebo byl poškozen majetek třetí osoby.

Dopravní nehody jsou jedním z negativních důsledků motorismu. V České republice je v porovnání s ostatními zeměmi EU více dopravních nehod, evropský průměr je 87 dopravních nehod se smrtelnými zraněními na milion obyvatel, u nás je to 119 nehod.

Vznik dopravní nehody je spojen také s finanční škodou. Tyto finanční ztráty odráží nejen ekonomický dopad na účastníky nehody a jejich rodinu, ale i na celou společnost. Snižuje se jimi produkce a ekonomický růst, zvyšuje se nezaměstnanost, náklady na léčení apod. Ekonomický dopad se nejvíce projevuje ve ztrátách a poškozeních lidského organismu, hmotných škodách, škodách na životním prostředí a dalších oblastech jako jsou např. ztráta času nebo zvýšení spotřeby vozidla.

Cenu lidského života lze definovat jako peněžní částku, kterou je společnost ochotna vynaložit na záchranu jednoho lidského života. Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti pak např. za rok 2007 činí 2 041,3 milionů EUR.

Nevhodné způsoby řízení vozidla také mohou způsobovat finanční ztráty. Výzkum v Belgii také ukázal, že agresivní jízda může způsobit nárůst spotřeby vozu až o 40 %.

Účastníci dopravních nehod

Podle vyhlášky č. 32/2001 Sb. považujeme za účastníka dopravní nehody každého, kdo se v čase a místě dopravní nehody přímým způsobem účastnil dopravní nehody. Za usmrcenou osobu se považuje ten, kdo zemřel při dopravní nehodě nebo na následky způsobené dopravní nehodou, nejpozději však do 30 dnů po dopravní nehodě.

Řidič je po dopravní nehodě povinen zastavit vozidlo, zdržet se požití alkoholu nebo jiné návykové látky po dobu, kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud toto v důsledku dopravní nehody hrozí a spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. Ostatní účastníci dopravní nehody mají povinnost učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody, oznámit velkou dopravní nehodu policii, poskytnout první pomoc nebo zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pokud došlo ke zranění, označit místo dopravní nehody, umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, ohlásit policii poškození pozemní komunikace, sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody a setrvat na místě nehody až do příchodu policisty.

Podle zákona č. 361/2000 Sb. § 123 vede evidenci dopravních nehod policie. Tato evidence obsahuje údaje o účastnících dopravní nehody, údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě, údaje o místu a době dopravní nehody a údaje o příčinách dopravní nehody. Centrální evidenci dopravních nehod pak vede Ministerstvo vnitra.

Viníka dopravní nehody zpravidla určuje policie. Je-li přestupek v podobě dopravní nehody projednáván obecním úřadem, je podkladem pro rozhodování o vině policejní šetření. Tam, ke je vina jednoznačná a nejedná se o závažnější nehodu a viník své zavinění nepopírá, rozhodne policista na místě. Závažnější dopravní nehoda může být posuzována v soudním řízení.

Dopravní nehody jsou projednávány ve správním nebo trestním řízení. Ve správním řízení se projednávají méně závažné dopravní nehody. Přestupky, za které lze uložit zákaz řízení, nesmějí být řešeny na místě, v tzv. blokovém řízení. Trestní řízení nastupuje v případě, že se jedná o závažnější situaci, zejména dojde-li k újmě na zdraví či životě, v případě jízdy pod vlivem alkoholu a neposkytnutí pomoci.

Nejčastější příčiny dopravních nehod

Mezi deset nejčastějších příčin nehod řidičů motorových vozidel se řadí nevěnování plné pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nedání přednosti v jízdě, nezvládnutí řízení vozidla, nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky, vjetí do protisměru a nedání přednosti při přejíždění z pruhu do pruhu.

Příčiny silničních dopravních nehod mohou spočívat v chování účastníků nehody, v technickém stavu zúčastněných vozidel, v silničním provozu a v jiných okolnostech (např. stavu pozemních komunikací). Silniční dopravní nehoda je výsledkem rozporného jednání účastníka silničního provozu s danými podmínkami silniční dopravy, zejména nerespektování pravidel silničního provozu, neplnění povinností orgánů a pracovníků působících na úseku zabezpečení plynulosti a bezpečnosti dopravy a na nerespektování ustálených zvyklostí v dopravě.

Každá dopravní nehoda je tvořena nehodovým jednáním a nehodovou událostí. Nehodové jednání účastníka zahrnuje jeho konání či opomenutí, kterým způsobil nehodovou událost. Za nehodovou událost pokládáme konkrétní projev silniční dopravní nehody, tj. konkrétní průběh a následek nehody.

Mezi deset typických nehod řidičů motorových vozidel patří: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla, nedodržoval bezpečnou vzdálenost za vozidlem, nesprávně se otáčel nebo couval, nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu vozovky, nedal přednost v jízdě, nezvládnul řízení vozidla, nepřizpůsobil rychlost dopravně technickému stavu vozovky, vjel do protisměru, vyhýbal bez dostatečného bočního odstupu a nedal přednost při odbočování vlevo.

Většina dopravních nehod vzniká porušením pravidel silničního provozu. Toto porušení může být málo či více závažné. Za závažné porušení pravidel silničního provozu považujeme řízení dopravního prostředku pod vlivem alkoholu, nepřiměřenou rychlost, předjíždění v místech, kde je to zakázáno, couvání nákladním automobilem bez zajištění náležitě poučenou osobou, nepřiměřenou rychlost, špatný technický stav vozidla, nedání přednosti v jízdě, jízdu na železničních přejezdech v místech, kdy je to zakázáno a bezohlednou jízdu.

Dopravní nehody jsou důsledkem nepředvídaných událostí. Nehody mají svůj vlastní průběh. Ne všechny nehodové situace vedou k nehodám. Někdy naopak vedou i zdánlivě bezvýznamné situace k vážným nehodám.

Dopravní nehody jsou, jak již bylo řečeno, nejčastěji způsobeny selháním lidského faktoru. Je tedy třeba tyto lidské faktory redukovat, a to ve čtyřech základních kategoriích, jimiž jsou komplexita, prediktabilita, racionalita a vulnerabilita. Komplexita se vztahuje k dopravnímu systému k dopravě jako celku. Jde o množství nové informace, kterou má účastník k dispozici. Prediktabilita označuje spolehlivost, s níž řidič může předvídat výskyt rizikového faktoru. Individuální racionalita se týká rozsahu, v němž řidič jedná způsobem, který maximalizuje užitečnost. Racionalitu tlumí jak špatné značení, poruchy vozidel, tak i stav člověka. Při dopravních nehodách jsou lidé různě zranitelní, mají rozdílnou individuální vulnerabilitu.

S viníky dopravních nehod a přestupků budeme pracovat v rámci našeho projektu REPADO. Pro vybrané skupiny těchto řidičů budou realizovány zcela zdarma rehabilitační programy. Ty budou v budoucnu součástí legislativního rámce ČR.